Kde hrozí soukromým osobám platební neschopnost?
Pokud pomineme zadluženost států a bank, získáme reálný pohled na "finanční zdraví" firem a osob v dané ekonomice. A jeden z nejpřesnějších ukazatelů, který vypovídá o zadluženosti firem nebo osob je ..
.. srovnání agregovaných příjmů daných subjektů a jejich nákladů vynaložených na splácení dluhů.
Tedy jednoduše jak velkou část příjmů musíte jako jedinec nebo firma vynaložit na splátky celkových dluhů. Tyto statistiky eviduje BIS (Bank for International Settlements) a můžete z nich vyčíst velmi zajímavé údaje o aktuálním stavu světové ekonomiky a zároveň zdraví jednotlivých států.
Selským rozumem odvodíte sami, že čím větší část příjmu firma nebo jedinec vynakládá na splácení dluhu, tím náchylnější k problémům je v dobách krize nebo dobách kdy se ekonomice příliš nedaří.
Graf zobrazuje poměr nákladů na splácení dluhu vůči příjmům soukromých osob v dané zemi.
Zatímco se občané v Rusku až do roku 2007 pohybovali na hranici 5% celkových příjmů vynaložených na splácení dluhu, dnes se blíží 15%. Podobný trend zaznamenala za poslední dvě dekády Čína, kdy oproti průměrným nákladům ve výši cca 12,5%, vynaložených na splácení dluhu, se po roce 2007 pohybuje mezi 15-20%.
Naopak např. v České Republice poklesla zátěž vynaložená na splácení dluhů občanů z cca 20% v 90. letech až ke stávajícím cca 7%. Podobně dobrá čísla má dnes např. Německo (10%) nebo Jižní Afrika (8,2%). Japonsko zaznamenalo od 90. let také zlepšení a to z 20% na cca 15%.
Země jako Švýcarsko, Francie nebo Anglie se dnes pohybují okolo 15%, což odpovídá přibližně stavu v roce 2000. Úroveň zadlužení v těchto státech je tedy dlouhodobě spíše na stejné úrovni.
V USA se náklady na občanů na splácení dluhů pohybují od roku 2000 na úrovni 16% celkových příjmů, plus, mínus 2%.
Jak z grafu vyplývá, nejvíce ohroženými ekonomikami jsou země, u kterých celkové náklady vynaložené na splácení dluhů občanů převyšují 15% jejich celkových příjmů. Osoby v těchto zemích budou mít největší problémy přestát další ekonomickou krizi, z jejich hlediska dluhového zatížení.
Pokud se omezíme pouze na „finanční zdraví“ osob, jsme na tom v České Republice velmi dobře. Možná i proto se dnes v reklamách tolik propagují spotřebitelské úvěry a hypotéky. Aby naši občané zvýšili svou zadluženost na úroveň ostatních vyspělých zemí.
To je ale obchod výhodný jen pro jednu stranu – banky. Tedy v případě, že Vám půjčené peníze nevydělají více, než zaplatíte za jejich půjčení. Například u hypoték jsou dnes průměrné sazby na úrovni cca 2% ročně. Ve chvíli kdy banky sazby opět zvednou na průměrnou výši (cca 3,5% ročně) vzroste splátka miliónového úvěru o cca 13% při splatnosti úvěru na 20 let. Při úvěru se splatností na 30 let až o cca 20%. V takovém případě, se může jedinec s napnutým rozpočtem, snadno dostat do platební neschopnosti.